Velká novela občanského zákoníku zrušuje s účinností k 1. 1. 2014 podstatnou část zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Nová úprava spolku (nynějších občanských sdružení) bude nově zahrnuta do občanského zákoníku jako úprava obecně aplikovatelná na veškeré právnické osoby typu korporace a to všude tam, kde speciální zákony o jejich právních formách nestanoví specifickou úpravu. Nový občanský zákoník tedy zavádí nový pojem spolek.
Spolek je vymezen v zásadě jeho základními znaky, jimiž jsou např. samospráva, dobrovolnost členství, oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů atd.
Nová právní úprava spolku jako modelové právnické osoby korporativního typu je poměrně složitá a v praxi neziskového sektoru může do budoucna přinést řadu aplikačních těžkostí. Pozitivní z hlediska neziskového sektoru je zejména dispozitivnost většiny ustanovení, jejich účinky lze tedy jednoduše vyloučit odkazem na odlišnou úpravu ve stanovách spolku.
Některé zásadní body nové právní úpravy spolkůVznik spolku
Spolek bude vznikat dnem zápisu do veřejného rejstříku. Novela stanoví 30ti denní lhůtu od podání návrhu na zápis a nebude-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do veřejného rejstříku třicátým dnem od podání návrhu.
Činnost spolkuČinnost spolku bude rozdělena na hlavní a vedlejší. Hlavní činností spolku muže být, dle novely, jen uspokojování a ochrana těch zájmu, k jejichž naplňování je spolek založen. Přitom bude možné spolek založit k prosazování zájmů jeho členů , nemusí být nutně založen za účelem obecné či veřejné prospěšnosti. Hospodářská nebo jiná podnikatelská činnost tak bude pouze činností vedlejší a může být vykonávána jen za účelem podpory vlastní spolkové činnosti.
Pokud spolek bude založen za účelem veřejné prospěšnosti a tedy bude přispívat svou činností k dosahování obecného blaha,zakotvuje novela občanského zákoníku právo při splnění zákonem stanovených podmínek na zápis statusu veřejné prospěšnosti činnosti dotčeného spolku, do veřejného rejstříku.
Podmínky statusu veřejné prospěšnosti však zatím nejsou jednotně a přesně stanoveny(nový občanský zákoník tento pojem dostatečně nedefinuje), nutno podrobně vymezit co je veřejná prospěšnost !, dá se, do značné míry , předpokládat , že se bude vycházet i ze zákona 248/1995 sb. O obecně prospěšných společnostech. Podotýkám, že významná část představitelů sektoru NNO dlouhodobě volá po zákoně o veřejné prospěšnosti….
Shrnutí1. Občanská sdružení, vzniklá podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se budou od 1.1.2014 považovat za spolky podle nového obč. zákoníku. Sdružení bude muset pouze v případě, pokud by jeho název nebyl v souladu s ustanoveními nového občanského zákoníku, tedy např. tehdy ,kdy název subjektu bude obsahovat pojem " sdružení", svůj název změnit a to do 1.1.2016.
Organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se budou považovat za pobočné spolky , avšak statutární orgán občanského sdružení o jehož organizační jednotku jde (tedy dle nové úpravy a terminologie statutární orgán hlavního spolku ) bude však muset podat nejpozději do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zápis pobočného spolku, jinak posledním dnem této lhůty pobočný spolek zanikne .
2. Pokud se spolek bude zabývat činností veřejně prospěšnou může si tento status nechat zapsat do veřejného rejstříku . Jedná se dle mého názoru o právo nikoli povinnost tedy veřejná prospěšnost jako činnost spolku bude zapisována fakultativně , na žádost statutárního orgánu spolku. Veřejnou prospěšnost by si spolky měly nechávat do rejstříku zapisovat ,ve svém vlastním zájmu .(např. kvůli sponzoringu atp.)
3. Až do účinnosti zákona o veřejném rejstříku, do něhož se zapisují spolky, budou spolky registrovány dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
