Prohlédněte si Program Vizí, který pro Vás naši dramaturgové rozvrhli do čtyř červnových dnů. Ve čtvrtek (17.6.) představíme Den filmové výchovy, v pátek (18.6.) se zaměříme na studenty filmových škol a začínající filmaře sdružené v umělecké rezidenci Mladé vize, v sobotu (19.6.) se můžete těšit na královskou kategorii České vize, v neděli (20.6.) uzavřeme program filmy nejmladších autorů Malých vizí. Přehlídka proběhne tzv. hybridní formou. Autoři se mohou přijet podívat přímo na místo konání. V letošním roce však neposkytujeme festivalovým hostům ubytování a stravu z důvodu pandemických omezení. Diváci se mohou do přehlídky zapojit také prostřednictvím streamovaných přenosů, a nebo připojením přes komunikační platformu ZOOM.

Festivalové centrum pro registraci autorů bude k dispozici ve foyer Roškotova divadla od 18. - 20. června vždy od 8:00 - 11:30. V případě nejasností nás kontaktujte.

Během přehlídky se budeme řídit platnými hygienickými opatřeními pro boj s pandemií Covid 19 přijatými Vládou České republiky. Aktuální nařízení jsou dostupná na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva kultury ČR.

Konečně nějaká diskuse, na kterou jsem se vždycky těšil a která nikdy nepřicházela. Pan Strubl nadhodil témata, která se týkají žánrů. Jde na to, to uznávám, vědecky. Jak žánry vznikaly, mohu říci ze své šedesátileté praxe. Na to se ale tehdy vědecky nešlo, jen na základě dlouholetých zkušeností úctyhodných pedagogů a profesionálních tvůrců. Nebudu zdržovat, ale k amatérskému filmu jsem se dostal tak, že jsem začal jako předseda FK v Hradci Králové v roce 1958. Měli jsme 60 členů. Je mi dnes 92 let a asi už patřím mezi poslední pamětníky těchto časů.

Původní „Česká národní“, několikrát přejmenovaná, nyní v podobě Českých vizí, s další návazností na světovou přehlídku UNICA, je v jistém smyslu hlavní soutěží amatérských (nebo neprofesionálních?) filmů. Je tedy jakýmsi „mustrem“. Do svého poslání si vetknula i filmovou výchovu. Soutěží se v sedmi kategoriích, z nichž šest se kryje s filmovými žánry. Je jistě dobré, když víme, co která kategorie znamená a jaké filmy v ní mají soutěžit. Nemám rád, ba přímo nenávidím, slovo „slovíčkaření“. Jsem toho názoru, že slova mají svůj význam a správné pochopení nebo dokonce vymezení jejich významu je důležité pro komunikaci a pochopení mezi lidmi. Jak jsem zjistil jako porotce několika soutěží, v zařazování filmů do kategorií či žánrů nemají jasno ani autoři ani pořadatelé (či dramaturgové) soutěží. Výpis názvů kategorií zřejmě nestačí, protože patrně nejde o každému jasné termíny, jako je třeba „film zvukový“ a „film němý“, „černobílý“ a „barevný“.

Vážení filmaři, o tomto víkendu jsme plánovali společné setkání na soutěži Zlaté slunce v Brně. Bohužel je v tuto chvíli zřejmé, že uspořádání celé akce není díky epidemiologické situaci pořád ještě možné. Tým pořadatelů by chtěl umožnit pořádáním soutěže společné setkání "na živo", proto nám nezbývá, než původně připravovaný termín ještě jednou posunout. Stejně jako loni posuneme plánovaný termín až po prázdninách, a to hned v prvních dnech školy - 3. až 5.9. 2021. Věříme, že v tomto čase bude možné pořádat společné akce bez větších omezení a těšíme se na setkání se všemi autory. Zároveň se omlouváme, pokud vám opětovný přesun termínu způsobil nějaké potíže. Děkujeme za pochopení a nashledanou v září.

Za tým pořadatelů Zlatého slunce v Brně Mirek Obrátil

Tachovští filmoví amatéři patřili mezi nejúspěšnější v celé republice. Jejich filmy se promítaly i na zahraničních soutěžích, kde dokonce získávaly i významné ceny. Kolem roku 1981 při soutěži Rychnovská osmička se už velmi známí autoři Rudolf Tomšů a František Soukup z  Tachova setkali s Josefem Brožem z Prahy, vynikajícím filmovým amatérem a  zejména špičkovým technikem. Projekci filmů na této akci měl na starost právě Josef Brož.

Tak trochu jsme to tušili. Přes veškerý optimismus a naděje, že letošní jaro bude už trochu „normální“ a některé věci se vrátí do zajetých kolejí, se tak nestalo a proto jsme také v tomto roce nuceni posunout naši soutěž do podzimu. Protože se aktuální situace netváří, že by do prázdnin měly nastat větší změny a být uvolněny kulturní akce, nebudeme koketovat se žádnými dřívějšími termíny a skočíme rovnýma nohama do října. Juniorfilm se tedy přesouvá na termín 15. – 16. 10. 2021. Protože však zároveň zůstáváme partnerskou a nominační přehlídkou pro Malé vize (tedy že filmy přihlášené do Juniorfilmu může porota nominovat do celostátního kola Malých vizí), budeme přihlašování uzavírat o druhé květnové neděli (původní termín uzávěrky byl 30. 4. 2021). Pokud jste tedy své filmy ještě nestihli poslat, máte možnost. Uzávěrka příjmu přihlášek je 9. 5. 2021. Doufáme a věříme, že žádná další pandemická vlna nepřijde a že se již znovu nezavřou žádné hranice, kina ani dveře škol. Už teď se těšíme na setkání s tradičními účastníky soutěže i s novými tvářemi a jejich doprovody, s naší milou porotou a hosty. Těšíme se na viděnou na podzim!

Pandemie, která převzala nadvládu nad osudy lidí celého světa, stále pokračuje. Ovlivnila životy nás všech a citelně zasáhla i do našeho oboru amatérského filmu. Velká plátna s desítkami diváků se proměnila na sledování filmů jednotlivci v úzkém soukromí na obrazovkách monitorů. Pořadatelé mění termíny nebo ruší soutěže, jiní se nevzdávají a  prezentují filmy divákům v elektronické podobě. To, jak dopadla úroda natočených filmů v minulých měsících, se dozvíme už brzy, v krajských soutěžích. Přestávka má svoje důsledky i jinde. Tím, že se autoři a  zájemci o obor nesetkávají, přicházejí na pořad otázky, které by mohly být vyřízeny snadněji. Ne, nejde o denní jejich přírůstky v desítkách, ale jsou tu a je nutné na ně odpovídat.

24. 3. 2021 vyšlo 1. číslo časopisu VIDEOHOBBY. Obsah čísla, včetně náhledu je uvnitř článku. Časopis je v tištěné formě distribuován pouze mezi členy ČVU. Ostatní zájemci si jej mohou pořídit v elektronické podobě na portálu PUBLERO.COM. Publero je internetový portál, kde získáte noviny a časopisy v elektronické podobě. Nemusíte chodit do stánku a šetříte životní prostředí - i vaši peněženku. Vyzkoušejte sami: Vytvořte si knihovnu zdarma a prohlédněte si volně přístupná ukázková čísla! Vaše oblíbené noviny a časopisy si přečtete na stolním PC, notebooku, iPadu či chytrém telefonu. Co je k tomu potřeba? Otevřít www.publero.com. Následně se zaregistrovat, potom doplnit nákupní kredit, vybrat časopis a klepnout na tlačítko "koupit". Cena jednoho čísla časopisu je 49 Kč. Náhled najdete uvnitř článku.

Možná jste si všimli, že v kalendáři soutěží chyběl pro letošní rok ARSfilm. Dochází ke změně pořadatele a na první pokus se to nepovedlo. V nouzové situaci se pořádání soutěže, zatím s rozpočtem 0,- Kč, ujal Klub historie amatérského filmu, z.s. Ve skromných podmínkách proběhne ARSfilm na začátku září v Šanghaji, což je slangový název pro Divišovu čtvrť v Brně. Více zde na Filmdatu nebo na arsfilm.eu.

Podrobnosti o soutěži najdete zde.

O první republice se říká, že byla jedna z mála demokracií v Evropě. Jak by ne, kolem našeho státu se dostávaly v politice k moci jen diktátorské režimy. A to nebylo jen v hitlerovském Německu. Když se podíváme do našeho oboru - amatérského filmu, formování klubů patří až třicátým letům. Jen krůček za Francií, která byla jen o poznání rychlejší ve svém vývoji. Proč se amatéři vlastně sdružovali? Pokud jde o  sociální složení, členy klubů byli lidé od dělníků až po ředitele velkých firem. A pokud jde o jména, pak se první klub, který vznikl v  roce 1935 v Praze pod hlavičkou ČKK, nemusel za své členy vůbec stydět. Byli mezi nimi i dramatik dr. Vladislav Vančura nebo básník Jaroslav Seifert. Oni a řada dalších významných členů klubu vůbec nepovažovali za  nějaké sebeponížení jen proto, že se octli mezi filmovými amatéry. Dokonce byli na svoji příslušnost ke klubu hrdi.

Letošní rok proběhl v oboru amatérského filmu jako něco naprosto atypického. Začal ještě tak, jako každoročně. S očekáváním, že v  hlavních soutěžích dojde k určitým změnám, které by měly umožnit lepší vyznění vzájemných kontaktů autorů rozdílných generací. S nápady přišla NIPOS Artama, představovaná metodikem MgA. Jiřím Forejtem. Upřímně se přiznám, že jsem byl hluboce zvědav na to, jak tato myšlenka dostane svou reálnou podobu. Jenže takový úmysl vyžaduje, aby ve spojení s ní byly vytvořeny podmínky, které by takovou myšlenku umožňovaly. Stalo se něco docela jiného. Přišlo to, čemu se říká zásah vyšší moci. Svět zcela ochromila dosud neznámá, zákeřná choroba, která od moru, cholery nebo španělské chřipky způsobila znemožnění chodu běžného života, lidských kontaktů a nakonec také tomu, čím označujeme kulturní a umělecké aktivity. Způsobuje nejen nemoc lidí v obrovském rozsahu, ale i milióny lidí náhle zesnulých.

Po uvedení filmu Narušitel do kin se snesla z různých stran vlna kritiky na hlavu mladého, 18 letého tvůrce Davida Baldy. Samozřejmě by se mu dalo vytknout několik chyb, ale my sami jsme nic nenatočili, takže nemáme ani právo kritizovat, takže jsme se raději zajímali o pocity mladého tvůrce, který vpadl do světa velkého českého filmového byznysu. Nám se film líbil a vydrželi jsme až do konce, což se nedá říct o jiných filmech českých a zahraničních tvůrců, které jsme v kinech také zhlédli. Oceňujeme snahu a zápal mladého tvůrce a domníváme se, že by se spíše měla podpořit než zahubit, a proto jsme se s ním spojili, aby měl šanci se ke kritice na svůj projekt vyjádřit. Pokračování zde.