|
Odešel Wolfgang Becker
 Milí filmoví přátel, je mi moc líto, že vám musím oznámit smutnou zprávu. 14. 2. 2021 nás navždy opustil náš kamarád Wolfgang Becker ve věku nedožitých 78 let. Wolfik, jak jsme mu všichni říkali, stál u samého zrodu Střekovské kamery a až do 53. ročníku byl jejím aktivním spoluorganizátorem. Díky jeho dokonalé němčině tvořil důležitou spojku mezi filmaři německými a českými. To znamená, že čeští autoři se mohli zúčastnit soutěží v Německu a opačně. Z každého ročníku Střekovské kamery vytvořil DVD se souborem nejúspěšnějších filmů. Pořizoval reportážní fotografie z různých filmových soutěží, tedy nejen ze Střekovské kamery. Fotografie Wolfganga Beckera jsou cennou vzpomínkou na tyto dnes již historické akce, ale i na jejich autora. Wolfang Becker byl pracovitý, spolehlivý, kamarádský, svědomitý, ochotný a patřil nepochybně k osobnostem, spojeným s neprofesionálním filmem. Wolfiku, v našich vzpomínkách žiješ stále.
| Autor: Mgr. Alena Krejčová |
Vydáno dne 15. 02. 2021 |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |
Odešel další z řady – Jan Schwarz
 Existují lidé v našem oboru amatérského filmu, kteří nejsou příliš známí, ale přesto se zapsali do její historie. Ne snad jen jako autoři, ale jako ti, bez jejichž pomoci nelze natočit film, doprovázený připraveným komentářem. Jde o člověka, žijícího ve Dvoře Králové nad Labem. V témže městě, kde amatérský film je známý soutěžemi, které lze zařadit jako nejvýznamnější. Stačí připomenout Zlaté slunce nebo Juniorfilm a tím i zkušené organizátory akcí pro mladé, dokonce i pro ty nejmenší. Je to dáno mimořádnou aktivitou Domu dětí a mládeže. Jan Schwarz odešel ve věku 88 let. Za tuto dobu jako filmař natočil několik dokumentů v době, kdy ještě vládl celuloid, tedy v šedesátých a sedmdesátých letech. Točil na osmičku, a kromě filmů ze sportovního letiště a o létání vůbec to byly snímky o lidech, kteří pamatovali hrůzy druhé světové války. Ten nejúspěšnější měl název „3.000 z Gross Rosen“. Měl přímého svědka hladového pochodu vězňů koncentračních táborů na konci války, kteří šli právě kolem Dvora Králové a lidé přes přísný zákaz jim dávali jídlo na cestu. Mnozí z pochodujících ani přes nabízenou pomoc nepřežili. Dodnes existuje o této události památník, stojící za městem. Jan Schwarz působil v šedesátých a sedmdesátých letech v hradeckém rozhlase a později jako propagační pracovník podniku TIBA ve Dvoře Králové. Jako rozhlasák byl v radiu, jak se lidově říkalo, jedním z nejlepších spíkrů. Měl sametový hlas a ten propůjčoval mnohým amatérským filmařům do jejich reportáží a dokumentů. A právě tahle schopnost ho přivedla k mnohým autorům nejen trutnovského okresu, ale i k dalším z nich z celého kraje. Filmař odešel, ale filmy s jeho hlasem ještě existují v několika archivech. Pisatel nekrologu měl několikrát možnost využít jeho hlasových dispozic v propagačních filmech královédvorské TIBY. To bylo v době, když se ještě každoročně konalo tzv. KTL, neboli Královédvorské textilní léto. Honza, jak se mu říkalo, byl velice milý člověk, který nikomu neodřekl, když ho někdo požádal o přednes komentáře, bez ohledu na téma. Vždycky se zachoval jako profesionál ve svém oboru. Velice výrazně napomohl zvýšit kvalitu mnoha filmů, protože přednes komentáře patřil a stále patří k těm nejdůležitějším tvůrčím složkám každého snímku. Čest jeho památce!
| Autor: Ing. Emil Pražan |
Vydáno dne 10. 02. 2021 |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
ARSfilm bude
 Možná jste si všimli, že v kalendáři soutěží chyběl pro letošní rok ARSfilm. Dochází ke změně pořadatele a na první pokus se to nepovedlo. V nouzové situaci se pořádání soutěže, zatím s rozpočtem 0,- Kč, ujal Klub historie amatérského filmu, z.s. Ve skromných podmínkách proběhne ARSfilm na začátku září v Šanghaji, což je slangový název pro Divišovu čtvrť v Brně. Více zde na Filmdatu nebo na arsfilm.eu. Podrobnosti o soutěži najdete zde.
| Autor: Josef Strubl |
Vydáno dne 09. 02. 2021 |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
O tom, že zemřel někdo z našich řad, se nepíše právě lehce. Zvláště, když byl aktivní, přátelský, a setkával se s námi na mnohých soutěžích a dalších aktivitách. A také tehdy, když na něho jsou ty nejlepší vzpomínky. Protože když Áda, jak se mu říkalo, přišel na nějaké setkání, nebylo nikoho, kdo by si s ním nerad popovídal. Právě tohle se dá říci o Adolfu Mackovi, dobrému autorovi i člověku.
Jeho začátky souvisejí s Českou Skalicí, protože právě tam natáčel filmy z malebné krajiny, spojené s mnoha jmény velkých umělců. Právě proto ho bylo možné vidět často i na Vysokovském kohoutu, protože tam se dalo ze Skalice dojít i pěšky. Optimisticky naladěný, věčně usměvavý, a také znalý filmového řemesla. Pokud jde o video, věděl si se vším rady. Sám také byl tím, kdo neustále dával rady všem, s kým přišel do styku nejen na soutěžích, ale také na školeních, které se pořádaly v moravských městech a později v Přibyslavi. To vše v organizačním týmu předsednictva Českého svazu pro film a video v Kroměříži. A protože se z České skalice přestěhoval do České Třebové, byl nadále aktivní i ve Východočeském volném sdružení. V obou orgánech působil jako autor, organizátor a také jako lektor.
Zúčastnil se mnoha soutěží, a jeho dokumenty získávaly ocenění od okresních soutěží v minulosti až po krajské a celostátní akce v oboru videa, které po revoluci následovaly v době, kdy už film skončil. Rychle se seznámil s novou technikou a napsal řadu článků do našeho odborného časopisu. Přechod natáčení z filmu na video ho určitě nezaskočil, rychle se dokázal přizpůsobit novému oboru. Kromě Vysokova jsme ho mohli zastihnout i na Rychnovské osmičce a na soutěžích v Kroměříži. A samozřejmě také v Ústí nad Orlicí. Z těch míst natočil reportáže, které jsou svědectvím setkání těch nejlepších autorů.
Byl také vybrán do řady nejlepších filmařů, když se filmy promítaly v bývalé televizní stanici Regina. Na poradách v obou orgánech, jak v tom kroměřížském, tak i východočeském se ukázal být jako velice aktivní. Přispíval názorově k tomu, jakým způsobem by se měl obor amatérského filmu nadále ubírat. Pokud jde o jeho dokumentární tvorbu, měl Adolf Macek velice rád, když přišel s něčím novým, objevným. Nechtěl se spokojit s tím, aby jen popsal zvolené město nebo lokalitu podle cestopisných průvodců. Našel vždy něco, čím by mohl diváka překvapit, něco, o čem věděl jen málokdo. Tuto schopnost ocenily nejen poroty, ale i četní diváci na filmových akcích. Na jeho činnost v amatérském filmu, ale i jako partner v mnoha diskusích a setkáních na něho bude mnoho jeho kolegů určitě dlouho vzpomínat. Čest jeho památce!
Smuteční oznámení uvnitř článku.
Celý článek
| Autor: Ing. Emil Pražan |
Vydáno dne 05. 02. 2021 | 3415 přečtení |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |
Odešel filmař – Ivo Renotiére
 Pokud by se sestavoval řebříček nejlepších amatérských tvůrců filmu, určitě by mezi nimi nechybělo jméno Ivo Renotiéra. Jeho začátky ve filmovém klubu v Ústí nad Labem souvisejí jako s jedním ze spoluzakladatelů. A jeho filmy? Diváci v sále se smáli, už když běžely jeho titulky. Protože věděli, že film, který točil on, byl plný laskavého humoru a dobře promyšlených záběrů v jeho krátkých anekdotách. Ano, dá se říci zcela určitě, že to byl on, kdo přišel s tím, že po jeho úspěších se točily daleko více tzv. minuta filmy, jak je sami autoři nazvali. Některé z nich se pro jejich kvalitu dostaly až na celosvětovou soutěž UNICA a i tam Ivo sbíral svá ocenění. Jeho pozdější tvorba sestávala z docela jiných filmů. Nebyly to jen black-outy, jak se krátkým filmovým anekdotám s většinou překvapivým koncem v teorii správně říkalo. Ivo Renotiére si uvědomil, že se může nadále přihlašovat i s vážnými tématy, tu o některých zajímavých lokalitách, tu o lidech, kteří něco umějí nebo jsou něčím proslulí. To, že šlo obvykle o reportáže nebo o dokumenty, svědčilo o tom, že si sám chtěl ověřit, jak dopadne ve velké soutěži s ostatními, protože odjakživa platilo, že oba žánry jsou nejobsazenější a že nebylo jednoduché se v nich autorsky prosadit. Na každé akci byl vždycky vítaným společníkem, a dokázal také všechny kolem sebe pobavit. Soutěže obesílal bez ohledu na to, kde se konaly. Jmenujme alespoň některé, Vysokovský kohout, Rychnovská osmička, Beskydský ještěr ve Frýdku Místku nebo Arsfilm a Seniorforum v Kroměříži. A také ty, které se konaly v okresech, krajích, celostátních i mezinárodních. Byl také dlouholetým pořadatelem soutěže Střekovská kamera. V jeho povaze také bylo, že dokázal na pravém místě pomoci. Byl tím, který dovedl poradit nejen ostatním autorům, ale také organizátorům krajských soutěží. Dokonce si vysloužil za svou dobrovolnou činnost titul jakéhosi soutěžního inspektora, který věděl, jak se co má udělat pro to, aby soutěž dopadla bezchybně. Takový byl, obětavý, přátelský, a také jako autor znalý základů tvorby i techniky. Po této stránce určitě pomáhal i své manželce Marii, protože také ona byla autorkou mnoha filmů. Odešel filmař, ale dílo po něm zůstalo. Čest jeho památce!
| Autor: Ing. Emil Pražan |
Vydáno dne 07. 01. 2021 |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
PF 2021
 8. 12. 2020 vyšlo 4. číslo časopisu VIDEOHOBBY. Obsah čísla, včetně náhledu je uvnitř článku. Časopis je v tištěné formě distribuován pouze mezi členy ČVU. Ostatní zájemci si jej mohou pořídit v elektronické podobě na portálu PUBLERO.COM. Publero je internetový portál, kde získáte noviny a časopisy v elektronické podobě. Nemusíte chodit do stánku a šetříte životní prostředí - i vaši peněženku. Vyzkoušejte sami: Vytvořte si knihovnu zdarma a prohlédněte si volně přístupná ukázková čísla! Vaše oblíbené noviny a časopisy si přečtete na stolním PC, notebooku, iPadu či chytrém telefonu. Co je k tomu potřeba? Otevřít www.publero.com. Následně se zaregistrovat, potom doplnit nákupní kredit, vybrat časopis a klepnout na tlačítko "koupit". Cena jednoho čísla časopisu je 49 Kč. Náhled najdete uvnitř článku.
Celý článek
| Autor: Jaroslav Šika |
Vydáno dne 07. 12. 2020 | 3383 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
|
FILMDAT z. s.
IČ: 22866183
E-mail:
info@filmdat.cz
Tel:
602458782
Skype:
jaroslavsika

|