Vážený pane Šebesta, vážení přátelé, děkuji za Vás článek a za informaci, jak tak zvaní kulturní „profesionálové“ se snaží amatérský film zničit. Ano zničit, neboť ne jenom spatná organisace soutěže, ohraničený výběr filmu a nakonec i někdy tvrdá kritika filmu odrazuje amatérské filmaře ne jenom na festivaly jezdit ale i točit jejich filmy. Beskydský Ještěr není zajisté ten první a poslední neprofesionální festival, který tak zvaní „profesionální“ kulturní a státní pracovníci zničili.
Ale i v zahraničí to není opravdu jiné. Jistě si řada z Vás vzpomene na tak zvaný Festival Národu který organisoval v Rakouskem městečku Ebensee nás přítel Erich Ries. Když po 30 letech předal tuto soutěž dalšímu organizátorovi z Rakouského svazu, zacal tento mezinárodní festival přeorganizovávat tak jako pracovníci z „Rožnova“. Jiný systém soutěže, jiný výběr a také zcela jiná organisace. Zatím co vybírali spolupracovníci Ericha Riese ze skoro dvou tisíc filmu, filmy do veřejné projekce která trvala celý týden, dnes je jich pouze několik desítek. Často jsem trávil mojí týdenní dovolenou na tomto jedinečném filmovém festivalu. Dnes nepřijedou na festival ani samotní autoři aby si převzali svoje ocenění. Proč taky? Atmosféra festivalu je ne jenom chladná ale i cizí. Proste je to vše tak nějak „politický a profesionálně „ jiné. My „amatérští“ pořadatelé různých filmových soutěží a festivalu jsme dělali vše z lásky a hlavně zadarmo. Dnešní pořadatelé si nechají vše zaplatit, proč taky ne, vždyť oni mají veškeré finanční prostředky ruce a nemusí o každou korunu žebrat tak jako jsme my museli.
I já jsem musel skoro po 20 letech naší Česko-Bavorské filmařské spolupráce konečně skončit. Ne jenom nás kulturní referent ale i komunální politici nemněli zájem nadále podporovat sice přeshraniční, ale přeci jenom „amatérskou“ filmařskou spolupráci. Každý rok se mi podařilo za pomoci přátel z Čech anebo Českého výboru UNICA a Českého svazu pro film a video nějakou tu „filmařskou“ akci ať už to byl Festival, soutěž, přehlídka či pouze večer Českých filmu. 2013 jsem uspořádal nás poslední filmový festival pod názvem „Okénko k přátelům“, neboť o tyto Česko – Bavorské filmové akce nebyl u nás v Regensburgu ze strany města zájem. Skoro 20 roku jsem byl nežádoucím iniciátorem Českoněmeckých akci a konečně se jim podařilo mi zavřít pusu. Po posledním našim společném festivalu se u nás v Regensburgu s podobnými akcemi anebo dokonce s Českoněmeckými kulturními setkáními, nesetkáte. Proč taky, vždyť to dělali pouzí amatéři a dnešní kulturní politika vyžaduje „profesionální a kvalitní“ kulturu.

Vás
Oskar Siebert

V reakci na oba články vztahující se k 36.ročníku Beskydského ještěra uvádím toto: Jako organizátor filmových soutěží plně chápu rozhořčení kolegyně Anny Zichové na "jednání" členky odborné profesionální poroty BJ 2016. Její výrok končící nedopsaným slovem "do pr.." dokladuje její aroganci a podceňování člověku, který přípravě a organizaci soutěže věnoval velkou část svého života. To současně i znevažuje další členy KFA Frýdek-Místek, kteří nepochybně s ní spolupracovali... a rovněž vlastně vyjadřuje i postoj porotkyně k neprofesionální filmové tvorbě jako celku. Svojí profesionální povýšeností dotvrzuje jen to, že odborné vzdělání není podmínkou inteligenční úrovně a etiky člověka... Chci jen vyslovit obavu, zda tato soutěž přežije do roku 2017. A pokud vím o dalších nedodělcích při přípravě a vyhlašování letošního ročníku konaného pod taktovkou obdoru kultury města F-M, tak si vlastně přeji aby se nekonal...

Když už jsem nemohl déle poslouchat rozbor poroty filmu Jána Kúsky o masopustu, tak jsem spolu dalšími opustil sál a ve fojeru jsme dali průchod svému zděšení a rozhořčení. Porota či organizátor měli zřejmě ve fojeru špeha, protože jedva se porota objevila, začala napadat jistá porotkyně hlavně manžele Zíchovi a v hněvu vychrlila i to, co bylo řečeno čistě mezi námi. Já jsem se k tomu, co jsem řekl, bez rozpaků přiznal, ale porotkyní to nezastavilo a osočovala dál, vůbec nedbající na věcné reakce paní Zíchové. No a pak přišlo to : Jestli se chcete jenom hádat, tak to raději běžte do. Dál to nedořekla, ale ve vzduchu to dokončení viselo. Nato se zeptal pan Zícha : Chtěla jste snad říci, že máme jít domů ? Dáma mlčela, tak se pan Zícha zeptal znovu; opět mlčela a jestli kývla hlavou, to nevím, ale pak pan Zícha řekl: Tak jo, jdeme domů.
A to mně stačilo a šel jsem s nimi. Do( mů )

Vážený pane Šebesto. Letos, aby nezaskočilo, jsem měl připraveno několik alternativ možných spojení bych se do naší matičky z Frýdku i Místku v klidu dopraviti mohl. Na alternativu, že můj film nebude přijat jsem připraven nebyl. Ono nás je sice víc, ale mluvím za sebe. Moc děkuji Vám, coby očitému svědkovi aktu soutěžního, za barvité popsání průběhu i atmosféry a musím bohužel konstatovat, že tady se zřejmě hliník přestěhoval do Humpolce.

Za organizátory letošního ještěra děkujeme všem filmařům, za zaslání materiálů. Všechny snímky byly do soutěže přijaty. Nedorozumění mohlo vyplynout toho, že v dřívějších ročnících byly promítány všechny snímky, které splnily požadavky soutěže. Na 36. ročníku Beskydského Ještěra byly promítány finálové snímky. Vždy tři v každé z pěti kategorií. Jen kategorie animovaný film a videoklip byly spojeny. Vnímáme rozpaky bývalých organizátorů. Našim cílem je průběh festivalu přizpůsobit jak jeho tradičním účastníkům, tak jej otevřít mladší generaci. V dalších ročnících zohledníme zkušenosti z letoška.

Děkujeme porotě, všem filmařům za účast a hlavně gratulujeme vítězům!