Článek pana Sieberta „Není soutěž jako soutěž“ o filmovém festivalu Týká se to také tebe v Uh.Hradišti mě přinutil zamyslet se, proč že se to vlastně pokouším vymýšlet scénáře, brát do ruky kameru, točit a poté stříhat filmy.
Má odpověď je jednoduchá. Prostě mě to baví. Baví mě spolupracovat s lidmi, kterých si vážím a kteří souhlasí s natáčením, Baví mě zachytávat zbytky čisté přírody v dnešní dramaticky přeměněné krajině. Baví mě tvořit. A když už se mi zdá, že se některý film povedl, pošlu ho do soutěže, abych se dozvěděl, jestli se povedl opravdu. To všechno je navíc okořeněno luxusem, kterým je pro mě nezávislost, s kterou mohu jako amatérský filmař vyjadřovat své názory a pocity.
Ze svého úhlu pohledu pana Sieberta proto nechápu, protože:
- netočí
- desítky hodin dře při střihu a postprodukci, což je
práce jako pro otroka a trofeje většinou odnáší ten, co drží kameru
- přijme pozvání na filmový festival TSTTT, kde má zdarma ubytování a stravu, ale na pohodlných 700 kilometrů si musí připlatit skoro 1000 Kč.
Co dodat.
Na filmový festival TSTTT v Uh. Hradišti bylo přihlášeno 50 filmů, z nichž 19 postoupilo do soutěžního promítání. Festival je multižánrový a chápu, že pořadatel nemůže vítat účastníky jednotlivých soutěží a dalších akcí a přivítá je všechny společně na radnici. Stejně tak se pořadatel důstojně rozloučil při vyhlášení výsledků fotografické a filmové soutěže.
Na projekci soutěžních filmů jsem byl jako autor filmu, který tu navíc získal čestné uznání a rozhodně jsem se nenudil. A i kdybych se nudil, určitě bych nehodnotil soutěžní filmy kolegů filmařů ve veřejném mediu, protože bych mohl být označen za neslušného. Na hodnocení soutěžních filmů mají organizátoři odborné poroty. My, autoři filmů, se samozřejmě můžeme taky vyjádřit, ale jen tak mezi sebou, z očí do očí.
Faktem je, že o filmovou soutěž na TSTTT byl malý zájem, ale v sobotu dopoledne bylo v sále i 43 diváků. To, že soutěže amatérských filmů dnes stojí na okraji zájmu veřejnosti je bohužel obecný fakt a tak se na nich potkávají většinou autoři, jejich rodinní příslušníci a kamarádi spolu s pořadateli, lektory a metodiky.
Co závěrem.
Snad jen to, že míru soutěživosti a tolerance máme nastavenu každý individuálně a když už se nám něco nelíbí ,nemusíme psát pod vlivem nerozdýchaného adrenalinu články podobného typu, ve kterých je téměř všechno špatně.
I když já jsem za článek pana Sieberta v podstatě rád, protože mě přinutil zamyslet se, proč že to vlastně beru do ruky kameru.

Lubomír Hájek

Nedalo my nereagovať na p.Sieberta k súťaži v Uherskom Hradišti. Vopred sa ospravedlňujem že nepíšem v češtine ale som slovák a češtine zatiaľ rozumiem ako hovorenému slovu tak aj písaným textom. Pan Siebert píše vo svojom článku že ani p. E. Mocek nerozumel komentárom v slovenských filmoch. Pána Mocka osobne poznám ako aj veľa iných autorov z Českej republiky a ešte som na žiadnej prehliadke či už v CZ alebo SK nepostrhol aby bol potrebný tlmočník z češtiny do slovenčiny a opačne. Prajem všetkým priaznivcom FILMDATU a autorom filmov veľa úspešných filmov na českých a slovenských prehliadkach a dúfam že aj naďalej bez tlmočníkov a titulkov z češtiny do slovenčiny a opačne .