blank
FILMY
" ( - . 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 A B C Č D Ď E F G H Ch I Í J K L Ľ M N O Ó P Q R Ř S Ś Š T Ť U Ú V W X Y Z Ž
Všechny filmy

O svobodě a nezávislosti

Názory
Ing. Emil PražanO první republice se říká, že byla jedna z mála demokracií v Evropě. Jak by ne, kolem našeho státu se dostávaly v politice k moci jen diktátorské režimy. A to nebylo jen v hitlerovském Německu. Když se podíváme do našeho oboru - amatérského filmu, formování klubů patří až třicátým letům. Jen krůček za Francií, která byla jen o poznání rychlejší ve svém vývoji. Proč se amatéři vlastně sdružovali? Pokud jde o  sociální složení, členy klubů byli lidé od dělníků až po ředitele velkých firem. A pokud jde o jména, pak se první klub, který vznikl v  roce 1935 v Praze pod hlavičkou ČKK, nemusel za své členy vůbec stydět. Byli mezi nimi i dramatik dr. Vladislav Vančura nebo básník Jaroslav Seifert. Oni a řada dalších významných členů klubu vůbec nepovažovali za  nějaké sebeponížení jen proto, že se octli mezi filmovými amatéry. Dokonce byli na svoji příslušnost ke klubu hrdi.

Jistěže hrálo roli i to, že kluboví kolegové se scházeli proto, aby získali nové informace o filmovém dění a také o technických novinkách. Dalším důvodem bylo to, že ne každý si mohl dovolit mít vlastní projektor nebo kameru, nebo dokonce laboratoř k vyvolávání filmů, jakou měl právě pražský ČKK. Nemluvě o tom, že i silné žárovky a později i halogenní světla nebyly právě levné. A malá citlivost filmů takové prostředky vyžadovala. Tyto prostředky si členové klubů půjčovali a měli pro tuto činnost i svého hospodáře, který si vše zapisoval. Po válce, v letech šedesátých a sedmdesátých bylo evidováno v přesných statistikách kolem 120 klubů s osmi tisíci členy. Nejen u nás, v celé Evropě se dalo napočítat desítky tisíc lidí, shromážděných ve filmových klubech.

Po revoluci nastala jistá změna v tom, že video přineslo větší nezávislost na klubové činnosti, protože přechod z filmu na video si vyžádalo větší samostatnost, na rozdíl od dřívější týmové realizace filmů. V souvislosti s tím přišla na řadu řeč o tom, že autoři hovořili více o svobodě a nezávislosti. V povědomí některých jedinců lze pozorovat, že takové myšlení doznívá u některých dodnes. Prostě slovo svoboda a nezávislost našlo čím dál tím větší váhu a klubový život nejen z důvodů jiné techniky se prostě vytrácel. A jak je to dnes s těmito zdánlivě abstraktními pojmy? Nedávno mě jeden z příbuzných ukázal na svém chytrém telefonu, kde všude se pohyboval v minulém měsíci. V které byl prodejně, kam vycestoval nebo kde byl na návštěvě. Škoda, něco podobného by určitě uvítala Státní bezpečnost, kdyby tuhle zbraň měla někdy v padesátých nebo začátkem šedesátých let. Naštěstí ji neměla. Ale ani dnes nemůžeme bezpečně mluvit o tom, že existuje nějaká absolutní svoboda nebo nezávislost. Prostě není.
| Autor: Ing. Emil Pražan | Vydáno dne 04. 01. 2021 | 409 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

blank