Několik slov k (některým) autorům

Že dochází k rozdílnému hodnocení výsledků soutěží mezi autory a porotci, lze považovat za normální. Bylo tomu tak vždycky. Budu se snažit zdůvodnit, proč tomu tak je. Za jistý příklad si vezměme poslední Benátky. Jeden z autorů, kterého není nutné jmenovat, se domníval, že dostane Oskara, tedy jednu ze tří hlavních benáteckých cen. Nedostal ho. Ve svém okolí rozhlásil, že porota je Dorota. Obvyklý, známý termín, jehož základnu lze najít někde v hospodě čtvrté kategorie, vyjadřující jedno: „Jsou to hlupáci, kteří nepochopili genialitu mého filmu.“

Bez ohledu na to, že všichni porotci jsou vysokoškolsky vzdělaní a mají za sebou desítky let práce s filmem. Zopakujme si, kdo v porotě seděl: PhDr. Lenka Poláková, šéfdramaturgyně ČT Ostrava, Prof. ing. Josef Valušiak, dlouholetý vedoucí katedry střihu na FAMU, Mgr. František Nejedlý, filmový historik, Mgr. Miroslav Tuščák, ústřední metodik, scénárista a absolvent FAMU a konečně i moje maličkost. Začalo to předvýběrem. Ačkoliv je přímo stanoveno v soutěžním řádu, že předvýběrová komise nemusí zdůvodňovat proč ten či onen film nebyl přijat, skutečnost byla jiná. Někteří autoři volali přímo těm, kdo v ní seděli, s následující otázkou: „Proč jste nepřijali můj film?“ Ty telefony šly až na Slovensko, kde byl Mirek Tuščák na dovolené.

Dá se předpokládat, že autor, přihlašující film na nějakou soutěž tak činí s vědomím, že si přečetl ustanovení soutěžního řádu, jehož znění každý pořadatel vyhlašuje na základě vlastních zkušeností. A teď proč dochází k tomu, že se nestane vždycky to, co je přáním autora. Aby film prošel a navíc aby byl také – podle něho – náležitě oceněn. Každý autor vidí svůj film jako lepší než těch ostatních. To je konečně lidské. Ale hlavní příčina je někde jinde. Z vyposlechnutých diskusí autorů zcela zřetelně vyplývá, že jejich kritéria hodnocení filmů, nejen vlastních, ale hlavně těch druhých jsou značně odlišná od kritérií porotců. Lze jmenovat celou škálu tvůrčích složek, které autoři ve svých diskusích opomíjejí. Jsou to především scénář, obrazová dramaturgie, režie, hudební dramaturgie a také další součásti zvukové složky, jakým je například přednes komentáře, jeho artikulace, dikce a intonace. Mnozí autoři vidí příčinu svých neúspěchů ve složení poroty. Někdy se dokonce dožadují na pořadatelích, aby některé z nich vyměnili. Jiní říkají: „To už víme předem, kdo vyhraje, bude to Baran, Mocek, Nykl, atd.“ Ano, jsou silnější autoři a slabší autoři. To existuje i v jiných oborech. Proč je Karel Gott lepší zpěvák než Dalibor Janda, proč je Seifert lepší básník než Skála ? A proč je Zrzavý lepší malíř než Šetelík ? Tak to prostě je. Mimochodem to, že se objevují právě ti lepší na předních místech svědčí také o jednom. Totiž, že i když jsou poroty různě složené, jejich kritéria si jsou podobná, a proto se jejich hodnocení příliš vzájemně neliší. Představa, že jedna porota „opisuje“ po druhé je stejně absurdní, jako že někteří členové mají mezi autory svoje kamarádíčky. Ze své zkušenosti vím, že je často ani neznají. Víme, jak se tváří obě strany autorů po vyhlášení výsledků, a to jak na straně vítězů, tak i poražených. Ti vítězní se usmívají na všechny strany, loučí se se všemi a děkují za vše a považují soutěž za vydařenou. Ti poražení odcházejí znechuceni a při dotazu na to, jaké to bylo negují vše, i to co bylo dobré a poukazují na to, že i ta polévka v hotelu byla studená.

Ze všeho toho lze vyvodit jediný závěr. Autoři (jen opravdu někteří) by si měli uvědomit, že nesoutěží sami, že v dnešních podmínkách mají zdatné soupeře. Celková kvalita dnešních snímků na soutěžích šla neuvěřitelně nahoru a mnozí odborníci už poukazují na to, že zvláště v dokumentech se dnes špičková amatérská tvorba zcela vyrovná filmům z profesionálního tábora. Mnohým z těch, kteří nosí svůj nos hodně nahoře by neuškodilo více soudnosti i sebekritičnosti a možná i něčeho, čemu se říká pokora. Nemuselo by pak docházet k urážlivým výrokům na adresu těch, kteří se jim snaží pomoci v rozborových seminářích nebo individuálních pohovorech. Mnozí z porotců si hanlivé označení „Doroty�g ani nezaslouží.