Filmová společnost Oskara a Daniely Siebrtových videoAktiv Regensburg, oslavila letos 15 let své činnosti. Za tuto dobu natočili bezpočet filmů, za které získali na 270 cen na mezinárodních festivalech. Nedílnou součástí jejich aktivit byla i velmi úzká spolupráce s českými filmaři. Někteří z nich měli tu čest se Siebertovými osobně spolupracovat na jejich filmech. Tato spolupráce byla oceněna pozvánkou na oslavu patnáctiletého výročí videoAktivu přímo do Regensburgu, kde Oskar a Daniela připravili pro hosty úžasný program s projekcí filmů zmíněných autorů, včetně těch společných projektů, které rozpoutaly nostalgické vzpomínky na dobu jejich vzniku.
Fotogalerie z akce zde.
Celá oslava začala již ve čtvrtek 14. 10. 2010, projekcí kreslených filmů Jaroslav Nykla v regensburgské dětské klinice, která byla spojena s autogramiádou přítomného autora. 15. 10. 2010 od 14.30 proběhla projekce filmů pro mládež. V průběhu odpoledne se pomalu začala kompletovat sestava pozvaných hostí a Oskarovi začal kolotoč starostí o ně. Bez pochyby to bylo organizačně velmi náročné vše zorganizovat a nekoordinovaný příjezd hostí ukočírovat, ale Oskar to zvládl na jedničku a všichni jsme se úspěšně sešli a mohli se tak vydat na uvítací večeři, která předcházela slavnostnímu večeru. S partou milých a sympatických lidí jsme se sešli na večeři, která většinu z nás ohromila velikostí jednotlivých porcí, takže ke konci již většina z nás funěla a kulila oči z nedostatku žaludečních kapacit a došlo i na situaci, kdy to prostě už nešlo. Za této situace jsme litovali, že nebudeme moci využít spousty občerstvení, které byla zajištěno na slavností projekci. Pivo, chlebíčky a dortíky lákaly, oči by moc chtěly, ale žaludek byl proti. Mělo to výhodu, že občerstveni vydrželo déle, nicméně v průběhu večera bylo u stolu s občerstvením nejvíce lidí.
Na slavností večer, kromě pozvaných přátel z Čech dorazilo i mnoho místních návštěvníků, kteří byli na projekci pozváni buď osobně nebo prostřednictvím propagace akce ve městě. Dorazili jak zástupci měst Regensburgu a Plzně, tak i sponzoři a Oskarovi přátelé z Německa.
Slavností večer začal projevem Oskara Sieberta, který ve svém projevu zhodnotil činnost svého sdružení za dobu své existence. Nezapomněl poděkovat všem, s kterými spolupracoval na svých filmech i všem, kteří pomohli zrealizovat tuto oslavu. Následoval projev pana Ladislava Františe, který zastupoval českou delegaci a vyjádřil uznání a poděkování Oskarovi za jeho dlouholetou práci v oblasti spolupráce mezi českými a bavorskými filmaři. Členka městské rady paní Dechant , pak ve svém projevu, mimo jiné, ocenila i Oskarův nemalý přínos pro propagaci města ve světě a drobnými dary za radnici obdarovala Oskara i čestné hosty. Překvapujícím a dojemným aktem pro Oskara bylo zřejmě i vystoupení Jaroslava Nykla, který Oskara ocenil osobní medailí a diplomem „Pro radost“. Po té již začala projekce filmů pozvaných přátel a Oskarových filmů, na kterých spolupracoval s přáteli z Čech. Hojně zaplněný sál ocenil filmy potleskem či smíchem a bylo vidět, že kolekce byla vybrána dobře a nenudila.
Pátečním slavnostním večerem, který trval do nočních hodin to však neskončilo. Pro hosty z Čech Oskar přichystal sobotní dopolední program s prohlídkou města a městské radnice, aby pak setkání bylo ukončeno slavnostním obědem. Bylo to krásné setkání, na které budou přítomní dlouho vzpomínat a v hlavách některých kolují myšlenky, jak na podobná setkání navázat a tuto mezinárodní spolupráci nepřerušit, alespoň v této neoficiální rovině.
Nutno zmínit, že akce by nemohla vzniknout bez finanční podpory primátora města pan Hanse Schaidingera, kulturního referenta pan Ungera, nadačního kulturního fondu REWAG z Regensburgu. Také podpora přátel v čele s Jardou Boušem velmi přispěla ke zdárnému průběhu akce, kterou kladně ocenili i pozvaní hosté. Dostavily se zástupci Plzeňského kraje i Centra Bavaria Bohemia.
Jako výraz poděkování za pozvání a krásné zážitky následuje několik vřelých slov od některých účastníků.
Petr Baran
Oskare, málokdy se člověk setká s takovým milým a srdečným prostředím. Bylo to moc pěkné u vás, ve vašem okouzlujícím městě, pod takovou péčí, kterou jste nám věnovali. Nejenom že jsme domů přijeli v pořádku, ale také plni krásných zážitků, které jsme ještě stačili sdělit na Brněnské 16 Šárce i jinam. Takže ještě jednou díky za vše. Kamarádský zdraví Petr.
Radka a Jaroslav Nyklovi
Oskare, zažil jsem mnoho setkání s filmovými přáteli. Vždycky mě je v této společnosti dobře. Ale regensburgské setkání bylo ještě něco víc. Bylo to báječné a určitě na toto téměř rodinné setkání budeme dlouho vzpomínat. Mockrát za vše děkujeme – Tobě i všem kamarádům, kteří se o tu nádhernou atmosféru zasloužili.Byla to vynikající společnost. Jsme s Radkou rádi, že do ní patříme. Oskare, skláníme se před Tvou schopností organizace - že si dokázal vyplnit téměř každou minutu našeho pobytu v krásném Regensburgu.
Díky, díky, díky…
Jan Lengyel
Když spolupráce opravdu funguje aneb činy vítězí nad prázdnými frázemi. Společné projekty, Přeshraniční spolupráce, Porozumění mezi národy, Česko-německá soudržnost, Propojovat mosty... To jsou proklamativní hesla, která dvacet let slýcháme poměrně dost často. Ovšem málokdo si pod nimi představí něco konkrétního a když už dojde na nějaké činy, nezřídka se jedná o kulturní akce, na nichž se političtí a komunální představitelé z obou stran vzájemně poplácají po zádech, snědí chlebíčky a na svých odborech si udělají ony příslovečné čárky. Tyto akce zpravidla stojí hodně peněz a většího zájmu veřejnosti se jim většinou stejně nedostává. A pak je zde poměrně úzká skupinka lidí, kteří tato hesla beze zbytku upřímně naplňují svojí prací a nezjištnými činy. A právě mezi tuto nepočetnou skupinku patří můj dlouholetý přítel Oskar Siebert, který se česko-německé spolupráci na poli neprofesionálního filmu věnuje již desítky let. Naše přátelství začalo právě při natáčení jednoho z jeho projektů, filmu Pražská romance. Oskar si mě vybral jako kameramana a poté jsme spolu pracovali ještě na několika jeho projektech. Ale hlavně se z nás stali opravdoví kamarádi. Poznal jsem Oskara jako nesmírně energického a houževnatého člověka, který se do organizace filmů a festivalů vrhá po hlavě a nehledí při tom na osobní prospěch. Nechci, aby tyto věty šustily papírem, ale prostě je to tak... V roce 2007 Oskar zorganizoval v Regensburgu Česko-Bavorský srovnávací festival, který měl velmi pozitivní ohlasy, a na nějž navázal o rok později také skvěle zorganizovaný festival v Krumlově. Já osobně nejsem ve sféře neprofesionálního filmu zaangažován tak silně jako Vy, čtenáři těchto stránek. Ani nejsem členem žádného podobného sdružení či asociace, troufám se však nazvat se přítelem a vděčným divákem neprofesionální scény. A právě proto, že některé věci vidím z určitého odstupu, mne mrzí to, jak Česko-Bavorský srovnávací festival dopadl a hlavně z jakých důvodů se tak stalo. Jak na české, tak na německé straně se ukázalo, že nad láskou k příběhům a pohyblivým obrázkům opět vítězí principy úřednického přístupu a v přeneseném smyslu slova vylepování známek ROH... Je to škoda. Velká škoda. Ale snad právě aktuálně proběhlé 15. narozeniny videoAktiv Regnsburg, které byly také přehlídkou českých a německých filmů, by mohly na obou stranách vést k určité revizi postojů k této zašlápnuté soutěži. V každém případě chci Oskarovi poděkovat za vše, co pro film a pro konkrétní lidi udělal. Oskar dělá v praxi to, o čem většina lidí jen povídá. A proto ho mám rád.
Jaroslav Bouše
Stárnu a je to na mně znát. Jsem častěji vzteklej a nerudnej a taky už nevypiju tolik piva, aniž by se mi nemotala šiška. Ale co mě baví pořád stejně, je dělat věci – třeba i zadarmo, kde je legrace, kde se lidi upřímně baví a kam se pak rádi vracejí. A jednou z takových akcí byla podle mne oslava 15. výročí činnosti filmového klubu VideoAktiv Regensburg a jeho spolupráce s českými filmaři. Jsem rád, že jsem mohl Oskarovi Siebertovi být nápomocen technickým a snad trochu i organizačním zajištěním a jsem nesmírně rád, že celá akce měla úspěch a především, že byl spokojen sám oslavenec – tedy Oskar. Známe se už přece jen nějaký ten pátek a tak o sobě víme, že i když se poštěkáme ohledně pracovních záležitostí, záhy spolu sedíme u kávy nebo u piva a je zase všechno v pořádku a je zase legrace. A tak by to asi mělo být – člověk by měl mít nakonec z práce radost. Proto se takové akce také dělají. A proto je fajn, když jsou v oboru takoví zatvrzelí bejci, jako je Oskar, kteří se nedají odradit různými články, pomluvami a čachry takřka politickými, a kteří se snaží svoje nápady a vize převést v realitu. Oskar, Ingrid und Daniela, vielen dank und viel Glück! Ježiš, asi fakt stárnu – začínám bejt i melancholickej…
Pokud byste chtěli Oskarovi poděkovat či ocenit jeho aktivity v mezinárodní spolupráci, můžete tak učinit tím, že mu dáte svůj hlas v anketě Sparkassen-buergerpreis. Hlasovat můžete zde a to tak, že zaškrtnete tlačítko „Stimme“. Hlasovat je možné každý den (vždy jen jednou), ale za to až do 12. 11. 2010. Za každý váš hlas bude Oskar velmi rád.
