Když jsem byl kluk a s rodiči jsme se vrátili z nějaké vycházky, výletu či návštěvy, kde se nám to všem líbilo a bylo nám tam dobře, tak to moje maminka, po příchodu domů zrekapitulovala úslovím: Tam bylo škoda nebyt! No a zrovna tatáž myšlenka, kterou jsem v titulu trochu zesrozumněl mi naskočila, když jsem se prohraboval svými zápisky a podklady, které jsem nashromáždil na třech, Prakticky v jednom týdnu uskutečněných filmových přehlídkách mladých a nejmladších filmových nadšenců : zemské kolo Zlatého slunce ve Dvoře Králové, Juniorfilm tamtéž a zemské kolo moravské v Brně.

Ústí nad Labem se stává amatérským filmařům v poslední době dost nebezpečné. Na únorové Střekovské kameře přišel jeden ze starších autorů k nepříjemnému otřesu mozku. Přeletěl polovinu trolejbusu a skončil po hlavě až na druhých nástupních schodech. Jeho kolega se v ranním trolejbusu jen s námahou na poslední zachytil. To když řidička trolejbusu přidala při rozjezdu až příliš “plynu”. Zraněný filmař skončil záchrankou v nemocnici a druhého si před zahájením promítáním důkladně vyzpovídala ústecká policie.

Stejně mlžné ráno, jako předchozí dny, vítalo početné účastníky soutěžní přehlídky filmů mladých autorů, tentokrát ale již bez policejní asistence a blikajících majáčků, což s ulehčením kvitovali šoféři, kteří poznovu – včetně mne - porušili zákaz vjezdu. V téměř do posledního místečka naplněné projekci to vibrovalo lehkou nervozitou a napětím nejen mezi přítomnými autory a jejich spolutvořiteli a fandy, ale i mezi školiteli a supervizory, kteří v tematických letních táborech, ve filmových kroužcích nebo při multimediální výchově na školách, vedou a pomáhají motivovat začínající mladé filmaře.

Sluje nejen délkou svého názvu, ale i svým devátým pokračováním, kterému již tradičně poskytuje útulek Středisko volného času Labyrint v Brně. Koná se souběžně s letitějším a známějším filmovým festivalem Brněnská šestnáctka, z kterého, dá se říci Malý festival vzešel, ale kterému již zdatně sekunduje a jeho věhlas a kredit rok od roku stoupá. Říci, že je to zásluha nepočetného organizačního štábu, je nošením dříví do lesa, ale říci to musím, protože tomu skutečně tak je. A ne dost na tom, každý rok přibude do programu nějaká inovace, nějaké ozvláštnění, vedoucí k zkvalitnění i k většímu záběru lektorské práce a k rozšíření tak možností a podpory pro přítomné mladé autory.

Reaguji na článek ing.Emila Pražana, uveřejněný dne 19.6.2014, chtěl bych opravit nebo doplnit některá uveřejněná fakta. Festival TSTTT ( správný název je Týká se to také tebe) vznikl v Uherském Hradišti v roce 1975 v době komunistické cenzury, která omezovala svobodu tvorby. Otázky ekologie byly tehdy pro umělce a publicisty tabu.