Ceny za výjimečnost
Náš festival je, jak asi víte, soutěžní. Přesto se v mnohém od jiných soutěžních festivalů liší. Naše ceny nemají pořadí. Nevyhrává tu jeden film nad druhým. Zvláštní systém udělování cen navrhla samotná porota v roce 2004. Proč? Každý dobrý film by, měl být oceněn. Ne sice nějakou medailí, ale určitě přízní diváků.
Co tedy dělá hraný film, dobrým filmem? Dobrý hraný film má mít pět P. Hlavní je dobrý Příběh. Výrazné charakterní a dobře zahrané Postavy. Prostředí se vztahem k postavám a vůbec celé Pozadí příběhu. Jeho minulost, pro kterou se děje to co se děje. Film je odedávna také něco jako cirkus. Filmoví autoři by to měli vědět. Diváci chodí do kin, aby viděli to, co ještě neviděli a slyšeli to, co ještě neslyšeli. Proto musí mít film nejenom záběry, které posouvají děj, ale i takové, při kterých diváci vydechnou „Jé!“ Proto musí mít nejlepší zvuk, jaký vůbec tvůrci mohou vyprodukovat, a z tolika reprobeden, kolik jich v kině je. Překvapení, údiv, úžas, obdiv, to jsou pocity, které má vyvolávat film. Zkrátka to musí být Podívaná. Hodinové sledování mluvících hlav je zbytečné kažení zraku. Poslání – To není věta, kterou na konci pohádky řekne kouzelná babička, ale něco, co si bude divák pamatovat. Nový pocit nebo nová myšlenka. Prostě něco ale ne: „Hm, dalo se na to koukat“. Když to všechno film má, tak mu klidně odpustíte občasný skok přes osu i zapomenutý autobus v druhém plánu. Vynikající filmy navíc většinou vynikají jen v některém směru, jen nějakým vlastním způsobem, který nemusí být všem lidem příjemný nebo pochopitelný.Asi trochu chápete, co chci říci. Celkový dojem je nakonec vždycky důležitější než dodržování všech scénáristických, hereckých, kameramanských, režisérský a bůhví jakých pravidel. (Ne že bych vás snad nabádal k jejich nedodržování!) A to je samozřejmě problém. Dojem je totiž něco tak subjektivního, že jakákoli porota není schopna se na něčem tak nehmotném a neuchopitelném shodnout. Berličkami pro porotce pak bývají pravidla. Proto festivaly tak často vyhrávají „formálně správné filmy“, které si to vlastně nezaslouží. Proto příliš přísná předvýběrová porota nakonec vlastně vybírá nudné filmy, které jen nikomu nevadí. Proto příliš tvrdé vedení na uměleckých školách tvůrce demoralizuje. Protože film je nakonec přece jen umění a ne skok do výšky s přesně nastavenou laťkou. A také proto jsou ceny Vysněné země trochu jiné než ostatní ocenění. „Sedm střípků snu“ nemá žádnou velkou finanční hodnotu. Pokud některý z nich dostanete, znamená to jen, že váš film je něčím výjimečný. Neznamená to, že je lepší než všechny ostatní, ale že existuje důvod si jej pamatovat. A může si snad filmař přát víc?
Oceněné filmy
Prchavé okamihy šťastia
Ivo Kiapeš, Miroslav Gutten
3 minuty / SR / 2008
Tam kde zacčíná štěstí jednoho, může končit štěstí druhého.
Barvy podzimu
Vladimír Franče
4 minuty / ČR / 2007
Melancholická procházka podzimní krajinou.
Čundrák
Dan Černý
15 minut / ČR / 2008
Kamera se vydává spolu s městským čundrákem na jeden z čundrů. Širé dálavy, neba plné hvězd a plápolání táborových ohňů zde však nečekejte, snímek nabízí daleko realističtější pohled.
Slepá kolej 3 – společné výlety do okolí
Andy Fehu
18 minut / ČR / 2008
Druhé nepřímé pokračování již několik let starého filmu Slepá kolej.
Ecphronia
Mikoláš Orlický
10 minut / ČR / 2008
Matka opouští své dítě a manžela. Zoufalý otec zůstává sám a jako správný spisovatel se snaží ze svého zármutku vypsat…
Draci
Tomáš Vrána
25 minut / ČR / 2008
Spí ve větvích vzpomínek.
Piknik
Pjeer van Eck
17 minut / ČR
Znepokojivá situace v oblasti populačního přírůstku obyvatelstva EU začíná ohrožovat ekonomický růst. Jednání zvláštní komise v Bruselu opět podpořilo další osazování poeple-procesorů do předčasně zesnulých občanů do věku padesáti let.
www.vysnenazem.cz
|
