Zatímco pan Fila pouze vyjadřuje (alespoň dle citací), že film je obecně velmi těžké hodnotit a navzájem porovnávat, nevím, co článkem zamýšlel autor. Zavrhuje násilí ve filmu, aniž by znal jeho kontext v díle? Nebo meditativní film stavěný na dlouhých záběrech? Nebo je jedinou cestou - a zde je nesourodý skok z hraného filmu do dokumentu - zaznamenávat inspirativní osoby a jejich výpovědi? Audiovizuální tvorba je prostředek k vyjádření autora, jistá forma umění. Jejím cílem je vytvářet emoce, jakéhokoliv charakteru (jako umění samotné, umění tradiční i moderní. A právě pro tu neuchopitelnost a individualitu je nemožné říci, co je a co není správně. A podobně bude rozhodovat i porota, vždy to bude střet individualit porotců s individualitou autora, kde neexistují psaná pravidla.