Po Josefu Kaplovi, který zemřel před několika lety, přišla nečekaná zpráva znovu z Mohelnice. Týkala se odchodu Radka Štipla, jednoho ze zakladatelů a organizátorů Mohelnické filmové písničky. Byl to on, kdo dokázal přivést v desítkách ročníků tohoto známého festivalu do hlediště tisíce diváků. Nejen na koncerty, ale především na filmy, které se prostřednictvím svých autorů dočkaly přízně lidí, kterým učarovalo to, že se na písničky dá také natočit dobrý a zajímavý film. Zněly široko daleko do blízké Mohelnice, potěšila mnohé z fanoušků populární hudby a svým zaměřením přiměla mnohé amatérské tvůrce k tomu, aby na texty a hudbu vymýšleli témata, která souzněla s těmito hudebními aktivitami. Radek už v dobách socialistického období vynikal jak autorstvím filmů, tak i organizačními schopnostmi. Jeho jazykové vybavení mu pomáhalo i v tom, že dokázal reprezentovat český amatérský film i v zahraničí, kam často jezdil. Sám se také osvědčil jako tlumočník v době, kdy k nám přijížděli zahraniční hosté nebo tehdy, když se účastnil jako představitel našeho hnutí na soutěžích v zahraničí, často i na celosvětové soutěži UNICA. Byl zkrátka všude, kde ho bylo zapotřebí. Byl obětavý, uměl vystupovat v delegacích, vždy úsměvný a přátelsky naladěný. Lidé, kteří se kolem něho pohybovali, měli vždy dobrý pocit, protože se všemi ze svého okolí vystupoval vždy přátelsky a s příjemným naladěním. Sám jako porotce nebo hodnotitel filmů vždy měl na mysli to, že k autorům musí přistupovat s jistým porozuměním a dovedl také často dobře poradit a ukázat na to, jakým způsobem zlepšit jejich snažení.
V Radkovi Štiplovi ztrácí celé kinoamatérské hnutí dobrého člověka, kamaráda, rádce a spolupracovníka. V Mohelnici pak i organizátora, který kromě amatérských filmů a videa dokázal v obci pohnout i s jinými kulturními akcemi, protože si uvědomoval, že bez kultury a umění nemůže žít ani menší město nebo obec. Čest jeho památce!
Smuteční oznámení uvnitř.
