Dovolím si reagovat na článek "Fenomén doby" od Ing. Emila Pražana, který jsem si přečetl v posledním čísle časopisu VIDEOhobby, přestože vím, že podobné diskuze většinou nikam nevedou. Chci se vyjádřit za mladší generaci a upozorňuji na fakt, že jsem i autor několika exploatačních titulů, které jsou v textu kritizovány. Článek, na který reaguji si můžete přečíst po kliknutí na obrázek u článku.
Spor o zobrazování v umění se táhne již od antického Řecka. Pan Pražan by "platonovsky" z obce vyhnal všechny "básníky", kteří ukazují násilné a krvavé výjevy (pokud tedy nejsou v díle jednoznačně odsouzené). Naprosto pomíjí "aristotelovsky" katarzní účinky těchto děl. Zastupuje několik desetiletí překonaný koncept dělení na kulturu vysokou (hodnotnou, vznešenou…) a nízkou (komerční, brakovou…). Postrádá elementární přehled v popkultuře, jejích principech a způsobech recepce. I akční filmy nebo horory lze kategorizovat a kriticky nahlížet, ne je pouze obrazoboreckým způsobem cenzurovat a vytěsňovat. Škoda, že podobně kritickým způsobem nenahlíží na kopírování televizních dokumentárních formátů nebo "sentimentalizaci", která charakterizuje tvorbu autorů vítězících na lvíčkovi, Střekajzně či zmíněném Beskydském ještěrovi. Co je zvláštního na tom, že si náctiletí s kamerou hrají na předobrazy z kina? To mají v patnácti točit jako Bergman? Nepochybuji o tom, že i pan Pražan v dětství hltal mayovky se stovkami mrtvých a krutě skalpovaných.
Na stránkách Videohobby mi vždy chyběl fundovaný vhled do těchto fenoménů, tiskly se lamentace a nářky starších porotců a pořadatelů, kterým neberu jejich názor ani vkus, ale čekal bych snahu pochopit dané jevy a snahu přijít jim na kloub. Místo toho pan Pražan míchá estetiku s etikou jako ten pejsek s kočičkou. Podobně plošné odsudky jsou znakem nevzdělanosti a z tohoto pohledu konce Videohobby nelituji. Vznikne prostor pro časopis se serioznějším a komplexnějším pohledem na současný český amatérský film.
